Motory na oxid uhličitý zde existují již po dlouhou dobu.
V době své smrti v roce 1896 velký průkopník klouzavých letů Otto Lilienthal plánoval namontovat jeden takový motor do svého závěsného kluzáku v plné velikosti, aby získal poháněný let.
Mezi prvními komerčními modelovými CO2 motory, které byly vyvinuty, byl jeden pocházející ze společnosti OK motors v USA, vyrobený krátce po druhé světové válce, který využíval nedlouho předtím vynalezené sifonové bombičky, a tento systém v Anglii převzal Keil Kraft.
Motory, které však měly největší vliv na vývoj, byly motory, jež zkonstruoval Bill Brown od roku 1947, tvůrce epochálního IC motoru "Brown Junior" . Tyto motory zaváděly nádrže s opětnou možností naplnění.
CO2 motory jsou expanzní motory, které pracují spíše jako parní motor. Do nádrže se dostává obsah CO2, který je kapalný při pokojové teplotě a tlaku páry přibližně 850 psi (60 bar). Tento CO2 se "vaří" v nádrži, čímž dodává plyn do motoru. U typů Gasparin a u většiny dalších typů je ventilový systém jednoduchý. Přívodní ventil je tvořen těsněním majícím formu ocelové kuličky pod tlakem, která je usazena v nylonovém (typu delrin), zatímco píst nese centrální "kolík", který zvedá ventil s tím, jak se píst přibližuje k horní úvrati. Odvod se provádí přes prstenec otvorů, které jsou odkrývány pístem směrem ke spodní části zdvihu.
Motory Gasparin v sobě obsahují dvě významné inovace, které jsou pro ně typické. V první řadě používají plovoucí O-kroužek pro utěsnění pístu, který dobře pracuje. Rovněž mají flexibilní spoj mezi trubičkou pro přívod plynu a hlavou válce. Těsnění je zde založeno na silikonovém materiálu a tato vlastnost je důležitá, neboť umožňuje závitové spojení těla válce na jeho závitové základně v klikové skříni. Tato konfigurace umožňuje seřízení časové činnosti ventilu a výkonu (a sladění válců ve víceválcové konfiguraci), aniž by docházelo k narušování plynového těsnění hlavy válce jako u předchozích CO2 motorů.
Motory Gasparin se příjemně používají, zejména díky tomu, že v sobě obsahují řádně vyvinuté a do praxe převedené zlepšovací řešení a nemají žádnou souvislost s některými CO2 motory spíše "hračkového" typu, které byly dříve na trhu.
Například jeho nádrže ze speciální slitiny, stříbrnou pájkou pájené potrubí, spojovací díly a plnící ventily jsou vesměs nádherně navrženy a vyrobeny a řádně pracují. Navíc tento sortiment pokrývá nejrůznější aplikace od nejmenších indoor modelů po radio modely pro malá pole.
Doufejme, že temné proroctví pana Gašparína o vytlačení CO2 motorů elektrickým pohonem se ukáže jako nesprávné, neboť pro mnoho létajících modelů nebude elektrický pohon to pravé. Naopak, existuje neutuchající zájem o provozování motorů Gasparin CO2 a dokonce i zapřísáhlí odpůrci a uživatelé IC motorů by měli zvážit pořízení alespoň jednoho modelu s CO2 motorem - snad jen tak pro radost z jeho občasného létání.
